O mně
O mně
Jmenuji se Pavlína Petříková. Hudbu mám ráda od raného dětství. Velkou roli v mém životě sehrála má kouzelná babička, která mi zpívala krásné lidové písně z Moravy. Většinou byly smutné, tklivé, táhlé, ale já je milovala a při společném zpívání nám bylo vždy krásně.
Také jsem měla moc ráda, když taťka vzal kytaru a hrál u ohně. Sešla se tam hromada lidí a zpívalo se až do rána. Tady jsem se poprvé setkala s tím příjemným pocitem, který může vzniknout jen při společném zpívání. Zažila jsem pocit sounáležitosti, pevné pospolitosti, společné plynoucí energie, ale také chvíle radosti a svébytného humoru. Zkrátka nám bylo dobře a tak nějak jsme k sobě patřili.
Hudba ve mně rezonovala od malička. Možná proto jsem se rozhodla navštěvovat ZUŠ obor klavír. Ve svém životě jsem měla opravdu štěstí na výrazné osobnosti. Jednou z nich byla Dagmar Sűsnerová. Milá, láskyplná učitelka, která mě nadchla natolik, že jsem se rozhodla vydat po hudební cestě zase o kousek dál.
Začala jsem studovat SPGŠ v Karlových Varech nejenom pro lásku k hudbě, ale také k dětem. Děti byly a jsou pro mě velkou inspirací. Obdivuji na nich jejich hravost, spontánnost, přirozenost, radost ze života. Možná proto jsem se rozhodla vydat na dráhu pedagoga. Ve studiu jsem dále pokračovala na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde jsem absolvovala magisterský obor Hudební výchova pro ZŠ, SŠ a ZUŠ. Souběžně jsem také navštěvovala konzervatoř v Teplicích - obor klavír.
Již na střední škole jsem byla členkou Dívčího pěveckého sboru pod vedením Jiřího Štrunce. Sborové zpívání mě nadchlo natolik, že jsem absolvovala dvouletý sbormistrovský seminář na UJEP. V současné době vedu dva dospělé sbory Smíšený pěvecký sbor Chorea Nova a Ženský komorní sbor Cichorium a také tři dětské sbory Konipásek, Mišpule a Čekanku. (Více informací naleznete na stránkách www.chorea-nova.estranky.cz.)
Když jste součástí sboru, tak patříte do jednoho týmu, každý je tam nepostradatelný, osobitý, důležitý, ale zároveň spoluzodpovědný za konečný výsledek. Každý hlas má svůj význam teprve ve vzájemném vztahu k ostatním hlasům. Zpěv vícehlasu přináší krásný zážitek, kdy se můžeme opřít o druhé členy a můžeme splynout s celkem.
Na vysoké škole jsem se poprvé setkala s pojmem muzikoterapie a absolvovala jsem v rámci studia víkendové semináře. Začala jsem ve své výuce používat nejrůznější muzikoterapeutické hry, prožitkové zpívání, hru na léčivé nástroje…Zjistila jsem, že to napomáhá k lepší komunikaci, atmosféře, spontánnímu vyjadřování. Prožitková hudba nám dává bezpečný prostor pro poznání sebe sama, pro naši individualitu a hlavně napomáhá upevňovat mezilidské vztahy.
V současné době pracuji na ZUŠ Šmeralova v Karlových Varech, pravidelně organizuji Adventní koncerty, Vynášení Mořeny, vytvářím prožitkové zpívání pro děti ze základní školy a mateřské školky a více se věnuji muzikoterapii.
Začala jsem také pořádat besedy na nejrůznější téma, prožitkové hudební dílny pro dospělé a seniory.
Kromě studia na pedagogické fakultě, konzervatoři v Teplicích a sbormistrovského kurzu jsem se zúčastnila mnoha hudebních seminářů (klavír, muzikoterapie, prožitkové zpívání, hudební výchova, hudební nauka, práce s hlasem…).